11. února 2016

Vyčerpaný? Zastřelit! aneb váleční koně v 1. světové

V trafikách je právě k zakoupení časopis 1. SVĚTOVÁ, v němž vyšel můj článek o válečných koních v první světové válce.

Časopis 1. SVĚTOVÁ II/2016

Hledejte číslo II/2016, na obálce vlevo dole je kůň. Případně stáhněte v PDF :)
***

Článek vychází z mého výzkumu a bakalářky, která je dostupná na webu humanimal.cz. Téma rozhodně není uzavřené, pokračuji v něm i v diplomce.

Výsledek schválily i moje kočky, což je zpětná vazba, která se samozřejmě cení nejvíc.


Odkazy:
Článek ke stažení v PDF
Webová stránka časopisu 1. SVĚTOVÁ (včetně možnosti prolistovat)
Bakalářská práce Zvíře na bojišti 1. světové války (B. Hunčovská)

---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

19. října 2015

Psychologie konzumace masa (přednáška)

Na bratislavském Vegánskem dni v neděli 1. listopadu 2015 si můžete poslechnout mou přednášku na téma Psychologie konzumace masa.

Proč je pro tolik lidí nepřijatelné přejít na veganství, ačkoli znají důvody? Proč odmítají konfrontaci s realitou? Na jedné straně dnes stále více soucítíme se zvířaty a chráníme je, na straně druhé ale čím dál více odsouváme mimo naše zraky chov tzv. hospodářských zvířat. Zavíráme oči před vším, co produkce živočišných potravin způsobuje. Jak k tomu dochází? Tato přednáška se pokouší odpovědět na otázku, proč soucitní lidé zavírají oči před utrpením tzv. hospodářských zvířat a proč jej vědomě podporují. Budeme se zabývat procesy, které nám umožňují ignorovat realitu. Zároveň si ukážeme, co lidem brání ve změně a jak jim můžeme v přijetí reality pomoci. Přednáška je určena veganům i konzumentům masa, začátečníkům i zkušeným aktivistům.

Na programu bude také promítání dokumentárního filmu Speciesism: The Movie. 

Vegánsky deň proběhne v Brastislavě v klubu A4, začátek v 18 hod. Pořádá organizace Vegánske hody.

Facebooková událost: fb.com/events/1632298460392031

Těším se na setkání s vámi i na podnětnou diskuzi.


---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

1. března 2014

Zvířata v moderních válkách (přednáška)

Na letošním VeganFestu (www.veganfest.cz) probíhajícím v březnu a dubnu 2014 v Brně budu přednášet na téma Zvířata v moderních válkách a ve vojenských výzkumech. Zde uveřejňuji anotaci, kterou se můžete nechat nalákat:


Zvířata v moderních válkách a ve vojenských výzkumech (anotace)

Ve dvou největších válkách 20. století sloužily člověku miliony zvířat. Koně tahali děla a na jejich bedrech ležela přeprava veškerého materiálu, psi byli vysíláni do prudké palby, aby doručili důležitý vzkaz. Statisíce z nich za svou službu zaplatily cenu nejvyšší a zemřely roztrhány granáty či otráveny bojovým plynem. Války 21. století již nevyžadují takovéto služby, zvířata však z bojiště nezmizela. Stávají se z nich profesionální vojáci zneškodňující miny i protivníky, vojenské laboratoře vyvíjejí zvířecí bojovníky na dálkové ovládání. Vojáci se učí lépe zabíjet lidi trénováním na zvířatech, vojenští lékaři zase rozřezávají živá zvířata, aby se lépe naučili ošetřovat válečná zranění. O tomto často utajovaném způsobu zneužívání zvířat lidmi pohovoří studentka historie, která se tématem dlouhodobě zabývá. 

Kromě povídání mohu slíbit zajímavé a často unikátní fotografie. Víte například, jak vypadaly první plynové masky pro psy, jaká nejrůznější zvířata tahala děla, viděli jste někdy tank tažený koněm?




Přednášku můžete navštívit v neděli 23. března 2014 v brněnské kavárně Trojka od 14 hodin. Spolu se mnou bude ten den přednášet socioložka Tereza Vandrovcová (Soucitně.cz) o konceptu karnismu - ideologie skryté za konzumací masa, dozvědět se také budete moci o environmentálních dopadech živočišné stravy. Pokud do Brna zavítáte na celý víkend, můžete v sobotu navštívit i besedu veganských rodičů o stravování dětí či přednášku právničky zabývající se prosazením práva na veganskou a obecně alternativní stravu ve školách a nemocnicích.

Celý program VeganFestu naleznete zde: veganfest.cz/program-veganfest-2014

Těším se na setkání i na případné zajímavé dotazy!

---
Tento blog můžete sledovat i na Facebooku: facebook.com/WellBeKind

8. ledna 2014

Zvířata ve válce: Koně v první světové válce



Zde bych se chtěla podělit o své dosud publikované práce na téma používání tažných zvířat v první světové válce a v širším kontextu používání zvířat ve válkách vůbec. Všechny mé texty jsou publikované na českém webu vědního oboru Human-Animal Studies humanimal.cz, který zkoumá vztahy mezi zvířaty a lidmi z mnoha společenskovědních perspektiv.

Většina textů vznikla v rámci mého studia pro některý ze studovaných předmětů. V tomto roce obhajuji svoji bakalářskou práci na téma tažných zvířat v první světové válce na historii FF UK a v následujících letech hodlám v tomto tématu pokračovat, představit jej na tematických konferencích a připravit k vydání skromnou publikaci.


Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata
bakalářská práce obhájená na Ústavu českých dějin FF UK v roce 2014
Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata

Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci
esej pro předmět Hospodářské dějiny
Hospodářské využití zvířat za dvou světových válek v kontextu přechodu k mechanizaci

Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny
esej pro předmět Společenský život nejen v dlouhém 19. století
Zvířata ve válkách jako problém pro sociální dějiny

Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích
článek napsaný pro A2 č. 13/2013 (v redakčně upravené verzi publikováno zde)
Bratři ve zbroji - zvířata ve válkách a v armádních laboratořích

Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce
esej pro předmět Technické projevy každodennosti
Koně a tanky - živé a neživé v první světové válce

Německý voják krytý mrtvým koněm, zřejmě druhá světová válka. Agencja FORUM.


PS. Budete-li si chtít na toto téma poslechnout přednášku, přijeďte v březnu tohoto roku do Brna, kde budu přednášet na Veganfestu (veganfest.cz).

Za případné komentáře k textům budu vděčná.

3. listopadu 2013

Proč jsme vegani :)

Jsem nadšená, že můžu konečně sdílet naše nové krásné československé komunitní video Proč jsme vegani :)

Na videu se sešlo téměř padesát lidí se stručnými výpověďmi o tom, co je motivuje nekonzumovat živočišné produkty a snažit se žít o něco ohleduplnějším životem. Mám velkou radost, že se sešlo tolik příspěvků, většinu z lidí jsem dosud neznala, je úžasné vidět, kolik stejně smýšlejících lidí okolo nás žije a je ochotno sdílet svoje nadšení a lásku.

Doufám, že video a jeho pozitivní náboj osloví i ty, kteří dosud myšlenkám veganství nefandili, nechápali je, odsuzovali je či je nezajímaly. Přijměte video jako krok směrem k vám - jeho cílem není oslavovat naši dokonalost a morální nadřazenost, naopak, rádi bychom myšlenky, které mají význam pro nás, rozšířili do světa. Každá snaha o zlepšení věcí kolem nás má smysl.

PS. Na videu jsme i já a moje veliké kotě, to se bohužel v záběru moc nevyznamenalo, okázale ignorovalo kameru a sledovalo, co kolem lítá :)

Doufám, že budete z videa nadšeni a inspirováni a dojati tak jako my :)




Fotogalerii se všemi lidmi najdete zde, výběr mých nejoblíbenějších pod tímto článkem :)

Video bylo vytvořeno ve třech verzích o různé délce a s různým hudebním podkladem. Více na www.ProcJsmeVegani.cz.

Video vytvořilo Soucitně.cz :)












28. září 2013

Marginální pohled na davový ranting českých pejskařů

Včera jsem se zúčastnila protestu proti nesmyslnému a krutému vybíjení toulavých psů v Rumunsku. Dlouho neřešený problém toulavých zvířat vygradoval před několika týdny, kdy malého chlapce v Bukurešti údajně usmrtila smečka zdivočelých psů. Později prosákla na veřejnost pitevní zpráva a testy DNA, podle kterých chlapcovu smrt pes nezpůsobil a v ranách nebyly nalezeny žádné psí sliny. Přesto byl v Rumunsku zahájen brutální hon na toulavé psy. Ti nejsou usmrcováni injekcemi, nýbrž ubíjeni, škrceni, upalováni, tráveni a stříleni. Nejabsurdnější na celém masakru je to, že rumunská vláda na konečné řešení psí otázky obdržela od Evropské unie vysokou částku peněz, která však nebyla použita na efektivní a eticky relativně přijatelné plošné kastrace a sterilizace. Některé obce dokonce začaly vyplácet odměny za zabité psy – každému je nejspíš jasné, k čemu toto opatření v chudých oblastech vede. Zabíjeni začali být i psi, jež majitele mají, objevují se případy lidí zmlácených i usmrcených při obraně vlastních psů. Situace v Rumunsku je pro psy kritická, rumunská vláda odmítá přehodnotit svůj postoj a dokonce likvidaci psů posvětila zákonem. V Praze se proto shromáždilo na 200 milovníků psů a odpůrců krutého zacházení s nimi a přišlo před rumunskou ambasádu protestovat.

A zde můj pohled na celou událost. Nemohu nevycházet z komplexního a druhově nerozlišujícího přístupu ke světu kolem mne a zároveň tímto textem nechci shodit práci, kterou lidé pro rumunské psy dělají. Díky za ni. Chci tímto jen nabídnout kritické stanovisko a možnost zamyšlení nad dopady a prostředky našich akcí. Snad text takto organizátory a účastníky akce přijat bude.

Velkou část účastníků protestu odhaduji na milovníky psů, kteří po akci (a teď ta krutá rána) zasednou v KFC či doma nad kuřetem a kusem prasete, které mimochodem svými kognitivními schopnostmi (aka inteligencí, tolik upřednostňovanou) psy překonává. Tito lidé vášnivě protestují proti "zbytečnému" zabíjení psů, aby poté jinde horlivě obhajovali "nezbytné" zabíjení prasat a krav pro lidskou potravu, přestože alternativy k živočišným produktům existují a jsou dostupné, a přestože zdravotnické a ekologické organizace již dlouho upozorňují, že strava bez živočišných produktů je pro člověka zcela vhodná a pro planetu žádoucí. Tito lidé se bijí za právo na život pro psy, kterým podle nich přirozeně náleží, a odmítají právo na život pro kuřata, prasata a krávy, kterým podle nich nenáleží, protože jsou to "od přírody" užitková zvířata. Přitom status zvířete jako užitkového / hospodářského / určeného k jídlu je pouze kategorií v našem vlastním vnímání, proměnlivou v čase i v místě, a představa o "přirozeně daném" potravním řetězci je pouhý vzorec, který je možno kdykoli přehodnotit a který nám bohužel dává pocit práva zabíjet a konzumovat zvířata po statisících, aniž bychom k tomu měli v našich zeměpisných šířkách jakoukoli skutečnou potřebu a aniž bychom jim museli věnovat jedinou vzpomínku. Pro tento postoj a pohled na bytosti kolem nás se používá označení speciesismus (druhová nadřazenost, rozlišování zvířat na milováníhodná a upotřebeníhodná) a karnismus (představa a myšlenkový systém, podle kterého se zvířata dělí na jedlá a nejedlá) a tyto postoje jsou řazeny po bok jiným omezujícím a diskriminujícím názorovým systémům jako rasismus a sexismus.

Nyní k průběhu a obsahu akce. Krásná hesla Stop killing dogs, Mají právo žít a We are not indifferent střídaly před rumunskou ambasádou skandované pokřiky Vypadněte z unie, Shame on you a Hovada bezcitný. Pokřik Bestie, jste svině zarazily organizátorky na žádost policie, aby pokřiky nebyly vulgární. Dav dále vykřikoval Primitivové!, Fuj!, Vylezte ven, hajzlové!, Srabi!, Zloději a vrahové! a pod. Protest se bohužel neobešel ani bez šovinistických nadávek zasraní Rumuni, lidé pokřikovali "Ať vyleze ven ten hajzl rumunskej!", při úklidu po akci také padlo, že "Největší odpadky jsou v tom domě" (myšleno ambasáda). Protest jako celek tak byl přes svůj pozitivní záměr a nesporný dopad na hodnocení veřejného mínění ze strany rumunské ambasády jen další variací na téma My jsme lepší než vy, necivilizovaný barbarský svině

Foto: Fair Play CZ

Jsme lepší než vy
Je jedno, zda jsou to Asiati konzumující psy a kočky, muslimové podřezávající zvířata bez omráčení, obyvatelé chudších částí Evropy drasticky řešící problém přemnožených psů anebo Španělé mučící oslabené býky v arénách. Vždycky jsou ti druzí necivilizované bestie, zatímco my jsme humánně se spravující osoby, právem si nárokující označení lidé, a naše postoje a zvyky nevzbuzují žádné morální otázky. Ve skutečnosti naše společnost pouze jede na jiných kulturních vzorcích (místo psů a koček jíme prasata a krávy, místo býků v arénách pro zábavu a spršku hormonů střílíme srny v lesích a místo toulavých psů a koček čistíme ulice od stejně vnímajících a bolest prožívajících potkanů a holubů). Ve skutečnosti naše společnost pouze transformovala a institucionalizovala zabíjení zvířat, které se jinde děje na ulicích a před zraky dětí. U nás zvířata zabíjí vyškolení lidé na automatických linkách, všechny hrůzy a krev se odehrávají dobře skryty našim zrakům za zdmi jatek a k nám se produkt ohromného násilí a utrpení dostává již jako od všeho separovaný a úhledně zabalený kousek masa na polystyrenovém tácku. Jsme humánní, protože nemáme ruce od krve – má je za nás od krve řezník a ten si je před návratem z míst hrůzy zpět do společnosti pečlivě omyje. Jsme humánní, protože nekonzumujeme psy a kočky, my jíme jenom prasata a kuřata a to je normální. Náš názorový systém není v nepořádku. My přeci nejíme ty psy!

Profesionalizace = vše je v pořádku
Jako historička nemohu nenabídnout srovnání a dovolte mi malou odbočku. Naše společnost ve vztahu ke zvířatům prošla stejným procesem, kterým procházeli nacističtí řešitelé židovské otázky na samém počátku systematického vybíjení Židů. Ve své knize Obyčejní muži poukazuje Christopher Browning na klíčový moment zlomu v přístupu osob přímo pověřených likvidací Židů ke svým činům a obětem: profesionalizace, odlidštění obětí a institucionalizace zabíjení hrály hlavní roli. V prvních momentech měli řadoví příslušníci nacistických oddílů problém zabíjet nevinné Židy, muže, ženy i děti. Trpěli pocity viny, těžko se jim střílelo a pohled na masové hroby právě postřílených nahých těl jim působil potíže. V okamžiku, kdy byl celý proces profesionalizován (likvidovat živé bytosti, v tomto případě Židy, se stalo pracovní náplní, vykonáním rozkazu, splněním pracovního úkolu oddílu – srovnej zabíjení zvířat na jatkách jako náplň ctihodné profese řezníka) a eufemizován ("zvláštní zacházení", "konečné řešení"), rozhodování decentralizované a odosobněné (vrahové pouze "vykonávali práci na rozkaz někoho jiného", zadavatelé zase nikdy osobně nepřišli do kontaktu s obětmi, každý dělal jen "svůj kus práce" – srovnej odosobněný podíl na zabíjení zvířat pro lidskou potravu: řezník zabíjí, protože musí ukojit poptávku, konzument se zase fyzicky nikdy nesetká se zabíjeným zvířetem a nemusí ho sám zabít), oběti odlidštěné (nebyla to již jména, nýbrž pouhá čísla – srovnej tisíce bezejmenných kuřat v hale, čísly označovaná laboratorní a hospodářská zvířata) a unifikované (nahé / ve vězeňském oblečení, roztříděné na kategorie vhodní na práci / určení k likvidaci – srovnej zvířata roztříděná do kategorií zvíře užitkové / hospodářské / domácí / laboratorní), bylo mnohem snazší zabíjet. Stát se profesionálními vrahy a přitom zůstat milujícími otci rodin. Právě tyto zmíněné procesy byly zcela zásadními ve vytváření hrůzného systému průmyslové likvidace lidských bytostí. Stejné procesy nám pak umožnily vytvářet hrůzy velkokapacitních hal, jatek a laboratoří, konzumovat jejich produkty a přitom zůstat soucitnými lidmi odsuzujícími násilí na psech.
O dalších paralelách mezi chovy zvířat pro potravu a holokaustem výborně pojednává kniha historika Charlese Pattersona Věčná Treblinka a proto zde s touto tematikou skončím odkazem na ni. Profesionalizací práce výzkumníků a odlištěním zvířat v pokusných laboratořích se pak zabývá socioložka Tereza Vandrovcová ve své práci Zvíře jako pokusný objekt: Sociologická reflexe. Historickým paralelám mezi konstruováním "druhého" či oběti ve vztahu k obětem holokaustu, vojákům a zvířatům, které jsem nastínila v tomto odstavci, se ve své práci věnuji opakovaně já a brzy snad uveřejním některé ze svých podrobnějších textů.

Kolektivní vina zaměstnanců ambasády
Po teoreticko-historické vsuvce se vrátím k protestu před ambasádou. Pokřiky střídalo vřeštění, pískání a výkřiky Fuj!, kdykoli se ve dveřích ambasády na okamžik objevil její zaměstnanec. Vřeštění přešlo ve drobný verbální lynč ve chvíli, kdy dveřmi pod dohledem policistů proklouzly ven dvě úřednice ambasády a odcházely domů. Žádost organizátorky, aby protestující nebušili na dveře a na okna, protože se "Rumuni cítí ohroženi na životě", dav ocenil bouřlivým výsměchem. Neskonale vtipné. Ač nepokojnou podobu protestu a zvukový doprovod včetně používání bubínků, řehtaček a bušení na dveře považuju za legitimní součást občanského protestu, taky bych se před dvousethlavou křičící skupinou mlátící mi na dveře necítila pohodlně, a obzvlášť znaje působení davové psychózy bych klidně nějakou tu facku očekávala. A tím se dostávám k tomu, nakolik můžeme a měli bychom uplatňovat verbální násilí a nátlak na představitele země / vlády a zda bychom se přeci jen neměli řídit nějakými základními pravidly ohleduplné komunikace. Bohužel v řadě případů, jakým je i vybíjení toulavých psů v Rumunsku, neexistuje zřejmě jiná cesta než silný mezinárodní nátlak, a vzhledem k urgenci situace je razantní postup skutečně nezbytný. Zaměstnanci ambasád mají tu velkou smůlu, že mezinárodní nátlak je vyvíjen prostřednictvím nich. Mohli bychom donekonečna debatovat o tom, nakolik řadový zaměstnanec ambasády má nebo nemá podíl na politice země, pro kterou pracuje. Jsem však toho názoru, že přes jakýkoli výsledek musíme v každém okamžiku dodržovat aspoň základní úctu k druhému člověku, nebo se o to aspoň dokola pokoušet. Přístup velké části účastníků této demonstrace, minimálně verbálně, směřoval k pravému opaku.

Za všechno může dědek
Naprostý vrchol demonstrace byl moment, kdy se z okna protějšího bytového domu vyklonil člověk a sprostě davu vynadal. V tom okamžiku se celý verbální lynč otočil proti němu, megafony namířené do jeho oken, dav skandující Shame on you! (on má ten chlap něco společného s vybíjením rumunských psů?), spousta zdvižených prostředníčků a výkřiky Odstěhuj se na Jižák, hajzle! Chcípni hajzle! Vražda! Zde už můžu jenom odkázat na všeříkající názvy knih Masa a moc a Psychologie davu, protože co víc k tomu říct už opravdu nevím.

Foto: Fair Play CZ

Závěrem? Mám pocit, že musíme boj za právo na život pro mimolidská zvířata vést aspoň s minimálním ohledem na právo na osobní důstojnost lidí, proti kterým řveme. Mám pocit, že stát mezi milovníky psů, kteří křičí Vrahové!, aby si potom dali řízek ze zabitého prasete, ačkoli nemusí, je hrozně divné. Mám pocit, že nasazení davu se kvalitativně nelišilo od nálad proticikánských pochodů v mnoha českých městech posledních týdnů. Mám pocit, že křičet Ty svině! na účetní ambasády je tak trochu zneužívání práva na protest. Mám pocit, že každý člověk by si měl přečíst Věčnou Treblinku, Why We Love Dogs, Eat Pigs and Wear Cows a Čtyři dohody... do té doby mám alespoň o čem psát.


PS. Otevřeno polemice a komentářům, vyjma názorů Prasata jsou tu od toho, aby se jedla a Jíst maso je přirozené, je to potravní řetězec. Díky.

PSS. Vážím si dobrého záměru organizátorů i účastníků demonstrace a jejich dobrý záměr a dopad akce tímto neshazuji. Díky za něj. Protest měl i spoustu pozitivních stránek. Jen si myslím, že je potřeba říci i kritické stanovisko a že na něj mám právo. Je mi také jasné, že záměry a postoje organizátorů a různých skupin účastníků se ne vždy překrývají a že šovinistické a nenávistné směřování některých účastníků nedělá takovým celý protest (znám velmi dobře z vlastních akcí).

PSSS. Jedna z organizátorek akce na konci pronesla, že to byla historicky největší demonstrace za zvířata v ČR v poslední době. Chtěla bych opravit, že za všechna zvířata, za nejezení jich a za lásku ke všem živočišným druhům bez rozdílu se pravidelně každý rok schází dvakrát více lidí. To jen bokem.

Odkazy:
FB událost demonstrace
Tisková zpráva (269.cz)

Literatura:
Christopher R. Browning: Obyčejní muži (čti recenzi)
Charles Patterson: Věčná Treblinka (čti pasáže a předmluvu Jany Štroblové)
Tereza Vandrovcová: Zvíře jako pokusný objekt. Sociologická reflexe
Elias Canetti: Masa a moc
Gustav Le Bon: Psychologie davu 
Melanie Joy: Why We Love Dogs, Eat Pigs and Wear Cows
Miguel Ruiz: Čtyři dohody

25. srpna 2013

269 veřejná dražba otroků



Iniciativa 269 zorganizovala 23. srpna 2013 v Praze na Staroměstském náměstí svůj třetí [1] vizuálně vyvedený happening, Veřejnou dražbu otroků. Pomocí sehrané dražby lidských otroků, u nichž byly pregnantně zdůrazňovány vlastnosti, pro které dnes tržíme zvířata (vysoká dojivost, zmasilost, vhodnost k chovu...), se snažila předat myšlenku, že zotročování lidí a zotročování mimolidských zvířat nelze od sebe oddělit. Tak jako lidští otroci v minulosti jsou totiž i dnes mimolidská zvířata považovaná za pouhé zboží sloužící všem účelům těch, kdo je kupují.

Z vyjádření organizátorek akce:
Před stoletími bylo do Ameriky odvlečeno asi 12 milionů Afričanů, nyní stejný počet zvířat lidé zabijí během několika desítek minut kvůli jídlu, surovinám a jiným materiálům, kvůli zábavě, testům či jinému využití [2]. Ještě před dvěma sty lety bylo otroctví mnohde považováno za normální, akceptovali a obhajovali jej filosofové [3], politici [4] a vědci [5] a boj proti němu byl výstřední záležitostí. Dnes je tomu podobně s bojem za práva zvířat. Dnešní role zvířat je obdobná, jako byla před několika desítkami lety pozice lidských otroků. Z těchto důvodů považuje iniciativa situaci zvířat za stejně nepřijatelnou.



FB událost: https://www.facebook.com/events/139580239583238
Zdroj fotografie a vyjádření: http://www.halonoviny.cz/articles/view/8535094
Web iniciativy 269: www.269.cz

[1] Tetování otroků, Vypalování čísla 269, Veřejná dražba otroků. Kromě těchto happeningů proběhly četné demonstrace.
[2] Počítadlo zvířat zabitých lidmi pro potravu zde: http://www.adaptt.org/killcounter.html. Počítadlo vychází z údaje 53 miliard suchozemských zvířat oficiálně zabitých pro lidskou potravu v roce 2003. Toto číslo však v roce 2007 stouplo na 62 miliard. Čísla odpovídající tomuto roku budou opět vyšší. Více zde.
[3] Philosophers justifying slavery, Arguments for slavery
[4] Proslavery (wiki)
[5] Zajímavou v souvislosti s vědeckými osobnostmi obhajujícími otroctví je lékařská diagnóza drapetomanie. S tou přišel v roce 1851 americký lékař S. A. Cartwright a označil jí sklony černých otroků k útěkům. Jejich pokusy o útěk označil za duševní poruchu a za příčinu jejího vzniku považoval přílišnou benevolentnost majitelů otroků. Léčba i prevence této poruchy byla jednoduchá "vyhnat z nich ďábla bičem", "dokud neupadnou znovu do podřízenosti, která jim byla určena". Chtěl-li si být majitel skutečně jistý, že bude duševní chorobě předejito, doporučovala se amputace palců u nohou, která běh a útěk přímo znemožňovala. Typické pro tyto pokusy o ospravedlnění stávajícího je právě důraz (odrážející se v jazyce) na jeho vědeckost a odbornost Cartwright ujišťuje, že poruše je možno předejít "řádným dodržováním lékařského doporučení." Kromě drapetomanie Cartwright přišel také s diagnózou dysaesthesia aethiopica, což byla duševní porucha projevující se u otroků leností a neochotou k práci. V duchu vědeckosti tu Cartwright upozorňuje, že je přísně dokázáno, že choroba souvisí výhradně s černou pletí (což dokonce prokazuje výskytem kožních lézí na černé pleti, které jsou prý průvodním jevem této duševní poruchy). Léčba lézí i lenosti opět stejná natřít pacientovo tělo olejem a vymrskat, poté vystavit těžké práci pod přímým slunečním svitem. Další průvodní jevy diagnózy necitlivost kůže a pouze velmi chabý výskyt mentálních schopností (srovnatelný s mentálními schopnostmi bílého muže napůl spícího) přímo ospravedlňovaly praktiky zacházení s otroky bití a zneužívání. Jejich kůže totiž bití necítí a jejich mentální schopnosti jim přeci neumožňují trpět. Dnes jsou diagnózy doktora Cartwrighta považovány za rasistickou pseudovědu a tzv. vědecký rasismus. Drapetomania (wiki), Dysaesthesia aethiopica (wiki)

7. srpna 2013

Sloni v ZOO Praha





Toto video jsem natočila před dvěma roky (8/2011) v pražské ZOO. Lze na něm sledovat stereotypní chování posledního ze zvířat (samce slona indického). Video bylo natočeno krátce před zavírací dobou, poté, co byli sloni zavřeni na noc do vnitřních prostor. Přes den byli pochopitelně vystaveni ve venkovní části expozice.[1]

ZOO Praha v tomto roce (březen 2013) otevřela pro slony a hrochy nový pavilon, který je větší a členitější než původní. Ten, ve kterém byli sloni umístěni do roku 2013 byl skutečně smutný. O psychologii slonů a jejich fyziologických potřebách bylo napsáno spoustu, s ohledem na tyto znalosti se jeví držení slonů v pavilonech ZOO jako skutečně otřesné. Sloni ve volné přírodě ujdou desítky (někdy více než stovku) kilometrů a stráví většinu svého dne hledáním potravy a napajedel. Žijí v rodinných skupinách tvořených výhradně samicemi, zatímco samci jsou samotáři toto sociální uspořádání ZOO naprosto ignorují, drží samice ve skupinách s nepřirozeným složením, navíc nerodinných, zvířata někdy i několikrát za život vyměňují s jinými zahradami a rodinné vazby (velmi úzké pouto matek a dcer) ani neumožňují vytvořit. Kromě psychických problémů, kterými tato zvířata s nepředstavitelně bohatým emocionálním životem v ZOO trpí (mimo jiné i na videu zobrazené stereotypní pohyby), patří mezi největší problémy záněty chodidel a kloubů. Chodidla slonů jsou uzpůsobena jejich přirozenému způsobu života ujít denně desítky kilometrů na členitém a travnatém povrchu. Celodenní a celoživotní stání na betonu (jež tvoří bohužel povrch naprosté většiny expozic se slony v ZOO), bez žádného podnětu k chůzi a pohybu, je pro jejich končetiny detrimentální. Téměř úplná absence pohybu jednak neposkytuje ani na okamžik úlevu a odlehčení kloubům a chodidlům, které jsou tak drceny vahou těla zvířete, jednak často dovádí slony k šílenosti [2] a vede k stereotypním, ničemu nesloužícím pohybům.

ZOO Praha se nyní pokusila problém vyřešit [3] větším a členitějším pavilonem, zároveň ale rozšířila počet zvířat (ze tří na osm, z toho jedno je v únoru 2013 narozené mládě; finální počet má být deset zvířat). Skupina samic je však sestavená uměle, slonice nemají pokrevní příbuznost, proto tato snaha imitovat přirozený skupinový život není idylická (ačkoli zvířata si samozřejmě na sebe zvyknou musí).

Nový pavilon je pro slony rozhodně značný posun oproti hrůze, ve které žili dosud vizualizace nového prostoru zde [4]. Nabízí i něco málo obohacení, které po smyslové deprivaci sloni jistě ocení. Nicméně jsou-li celý život drženi ve stejné ohradě (nebo převáženi po celém světě do stále nových stejných ohrad), brzy to zajímavé být přestane. Co je to za život, pokud nepřichází nic nového, žádný jiný prostor a věc, pokud nemůžu odejít? Nezapomínejme, že přirozeným životem slonů jsou každodenní dlouhé pochody. 

Máte-li v tom žít celý život, zas tak velké to není.

Doufám a věřím, že jednou bude představa živých bytostí držených v ohradě pro podívanou jiných živých bytostí jenom neveselou vzpomínkou.


Odkazy

[1] Za umístění videa moc děkuji forfreelife.eu. Na videu je odkaz na můj starý blog, který už neaktualizuji. Omlouvám se za nepříliš dobré kameramanství.
[2] O ne zcela výjimečných vražedných útocích slonů držených v zajetí vůči lidem budu psát jindy.
[3] Vyřešit samozřejmě spíše s ohledem na návštěvníky a jejich mínění, než z upřímné snahy o zásadní zlepšení života svých chovanců. Držet slony na betonovém plácku pár desítek metrů čtverečních bylo zřejmě z pohledu vedení pro pověst nejlepší ZOO v ČR již neúnosné. Charakteristické pro celý nový areál zůstává, že "sloni tu jsou jako na dlani."
[4] Hroši si bohužel moc nepolepšili. Málo populární zvířata. Příznačné pro vizualizaci je to, že i na ní zvířata chodí trochu jako vězni na dvorečku.

Post scriptum: Že by se přání začínala plnit? Den po napsání článku nacházím, že Kostarika ruší zoologické zahrady...

1. července 2013

Somma / Somme

Dnes (1. července) je výročí začátku bitvy na řece Sommě, jedné z nejkrvavějších bitev 1. světové války. Během pěti měsíců (červenec až listopad 1916) v ní padlo přes 300 000 vojáků. Jen za její první den bylo zabito na britské straně (jedna ze tří bojujících armád) 19 240 mužů.

Celkové ztráty v bitvě (zahrnující mrtvé, raněné i padlé do zajetí) přesahují
1 milion mužů.


"Somma. V celých dějinách nelze naleznout hrůznějšího slova." (Friedrich Steinbrecher, německý důstojník)

"Ti, kdo u toho nebyli, nikdy nepochopí. Pro ně zůstanou Verdun, Douaumont, Somma jen slova, nic než pouhá slova. (Ernst Johannsen, účastník bitvy u Verdunu)

Památce všech mrtvých a zničených, obětí první světové války.

"Wer nicht dabei war,
der wird es später nie erfassen.
Für den werden Verdun, Douaumont, Somme
nur Worte, nichts als bloße Worte sein.
"


Today (1st July) is the anniversary of the beginning of the Battle of the Somme, one of the bloodiest battles of the First World War. More than 300 000 soldiers were killed in the five months (July–November 1916) that the battle took. In the first one day of the battle, 19 240 soldiers of the British army (one of the three of the fighting armies) died

Total losses of the battle (including soldiers dead, wounded and taken as prisoners) make up more than 1 million men. 

"Somme. The whole history of the world cannot contain a more ghastly word." (Friedrich Steinbrecher, German officer)

"Those who weren't there will never understand. For those who weren't there, Verdun, Douaumont, Somme will be only words, and nothing but words." (Ernst Johannsen, soldier of the battle of Verdun)

To all the dead and destroyed, victims of the First World War. Rest in peace.



21. června 2013

Přemysl Pitter

Když byl Přemysl Pitter za nacistické okupace předvolán na gestapo a vyšetřován za to, že přes zákazy pomáhá židovským dětem, skrývá je a materiálně podporuje jejich rodiny, řekl vyšetřujícímu příslušníku gestapa: Ano, to dělám. Ale z lidského hlediska to jistě pochopíte.

Odzbrojující, pro mě fascinující. Přemysl Pitter byl člověk naplněný láskou k bližnímu. Křesťanskou láskou - byl evangelík. To okamžitě v některých z vás (soudím podle očekávané cílové skupiny tohoto blogu) jistě vyvolá zdrženlivost: křesťan a jakýkoli věřící, ten je indoktrinovaný církví atd. Ponechám vás při tom, nicméně pokud si nějak představujeme skutečné hodnoty křesťanství, jak byly zamýšleny jeho udávaným autorem, tedy bezprostřední láska k bližnímu, pak Přemysl Pitter je pro mě jejich naprostým zosobněním.

Stokrát doporučuju shlédnout dokument historie.cs, který je Pitterovi věnovaný. V padesáti minutách jsou představeny některé z jeho klíčových činů, myšlenek a postojů. Dokument byl pro mne fascinující. Myslím si, že je zcela úžasné, že na světě existují takoví lidé, jako je Pitter, a tisíckrát za ně díky.

Pořad Křesťanská duše Přemysla Pittera, historie.cs: ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/211452801400020

Ve zkratce: radikální pacifista, který se pro svoji podporu odpíračů války dostal do sporu s Masarykem a byl vězněn, aktér mezinárodního mírového hnutí, zakladatel domu péče o chudé děti, "český Nicholas Winton" - zachránce židovských dětí za protektorátu, po válce organizátor péče o sirotky a opuštěné děti české, židovské i německé (za což si vysloužil ostré odsouzení české společnosti - pomáhá dětem německých zrádců, a byl tak českým národem prakticky odsouzen k zapomnění), vegetarián a aktér mezinárodního vegetariánského hnutí, autor dětem určených knih o lásce ke zvířatům a jejich ochraně, po nuceném odchodu z Čech (komunistický režim ho chtěl odklidit do jáchymovských dolů) pastor a pracovník v uprchlickém táboře odsunutých Němců v Německu.

Jeho bezprostřednost a upřímnost v názorech ho dostala nejen z vyšetřovny gestapa, ale i od vojenského soudu za první světové války, kde byl odsouzen k trestu smrti za to, že odmítl střílet, a následně za to, že dezertoval. Díky své výmluvnosti a díky tomu, že na rovinu řekl, proč udělal to, co udělal, a proč to považuje za správné, byl nakonec omilostněn.

O jeho vegetariánských aktivitách (mimojiné založil prvorepublikový Československý vegetářský klub) napsal před lety dvoudílný článek Jan Šťastný do Zpravodaje Svobody zvířat (momentálně není k dispozici online, pokusím se zajistit). Něco o Pitterových aktivitách za zvířata také např. zde: animalrights.webz.cz/premysl_pitter.htm

"[Ježíš říká,] že lidé mají milovat ostatní stejně bezvýhradně, jako on. Někdo to překládá jako Milujte své nepřátele, to je věta, která se Pitterovi připisuje. On měl tuto schopnost. Ono se to těžko chápe, poněvadž my všichni svým způsobem uvažujeme na základě té pozemské spravedlnosti - to, že zločin má být potrestán tou lidskou pozemskou spravedlností. Ale on z hlediska té pozemské spravedlnosti neuvažoval, on byl zřejmě schopen uvažovat z té nebeské, nebo božské, a proto nevnímal, kdo je přítel a kdo nepřítel, on byl schopen milovat bez ohledu na to, co ten člověk spáchal." (mluví spisovatel Pavel Kosatík)


"... právě proto, že byl tak nezařaditelný, to znamená tak bezprostřední křesťan, v každé situaci, tak odzbrojoval. Tak jako za okupace řekl při vyšetřování na gestapu, když na něj Árijský boj donášel, že Židy skrývá, on tomu gestapákovi řekl, Ano, to dělám. Ale z lidského hlediska to jistě pochopíte." (mluví historik Jan Stříbrný)


Tenhle článek jsem chtěla napsat už dlouho, od okamžiku, kdy jsem dokument viděla. Je to moje pocta Přemyslu Pitterovi, památka na něj a moje neskonalé díky za to, kým byl.

Post scriptum: Myslím, že je potřeba na tomto místě zmínit ještě některé další lidi, kteří spolu s Přemyslem Pitterem působili a nebo by měli být z podobných důvodů pamatováni. Jeho celoživotní spolupracovnice Olga Fierzová, a další významný prvorepublikový vegetarián, sportovec Emerich Rath. Ten stejně jako Pitter za nacistické okupace pomáhal Židům - ve skladu svého obchodu se sportovními potřebami po celou dobu války ukrýval svého židovského zaměstnance. Platil veliké pokuty za to, že se bavil s Židy, že jim přes zákaz dovolil nakupovat ve svém obchodě. Tři měsíce byl držen ve vyšetřovací vazbě gestapa. Jako spousta jiných lidí, jež byli pronásledováni nacisty a jen o málo let později padli znova do rukou vyšetřovatelů tentokrát komunistických, i on byl v roce 1952 opět vyslýchán pro nežádoucí názory a aktivity (podnikání, tremping). Po drastických výsleších byl uvězněn a poslán do pracovního tábora. Umírá v roce 1962 s minimálním důchodem v necelých osmdesáti letech - až do posledních dní byl, stále jako vegetarián a sportovec, ve výborné kondici. (Za představení Emericha Ratha vděčím Honzovi Šťastnému, informace zde pochází z jeho přednášky o českých zakladatelích vegetariánského hnutí).

11. dubna 2013

Funky

When I saw that little cat
Wandering down the road
I couldn't just tell her - I regret
Letting you go all about

I took that kitten in my arms
And stroke her with all my love
I deeply looked into her eyes
And asked if she's at ease enough

I knew that she was broken by
some unrelenting laborants
who forced ethanol through her throat
I can't let her go all about

I took that kitten home and she
was crying still and couldn't breathe
She choked and I was worried that
The little kitten will be dead

Funky, I love you and I will
It's been two years and I love you still

From 2005

16. března 2013

Slovinsko zakazuje kožešinové farmy a divoká zvířata v cirkusech

Slovinsko minulý týden (7. března 2013) zakázalo chov i lov divokých zvířat pro kožešiny, kůži a peří. Spolu s tím zakázalo i používání divoce žijících zvířat v cirkusech a podobných představeních. Připojilo se tak k mnoha státům Evropy, v nichž už některý ze zákazů platí. Kdy se přidá i Česká republika?

Zákaz chovu zvířat pro kožešiny

V Evropě platí úplný zákaz chovu zvířat pro kožešiny ve Velké Británii, Rakousku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a nyní i ve Slovinsku. Zákaz chovu některých druhů zvířat platí v Dánsku a Nizozemsku. Nepřímé zákazy (takové, které zpřísňují podmínky chovu všech nebo některých druhů zvířat natolik, že jsou pro chovatele zcela nerentabilní a tak se chovy v dané zemi téměř nebo zcela nevyskytují) platí ve Švédsku, Německu, Švýcarsku, Srbsku a Bulharsku.(1)

V ČR právě probíhá kampaň Svobody zvířat za zákaz kožešinových farem Ukažte to vládě. Na webu www.ukaztetovlade.cz je možné podepsat petici, odeslat dopis ministru zemědělství a dalším zodpovědným osobám a sdílet celou kampaň s ostatními.

Za jediný rok je podle odhadů kvůli své kožešině na světě zabito 90 milionů zvířat. Skutečné číslo bude pravděpodobně mnohem vyšší (např. kvůli neevidovaným lovům zvířat pytláky). Tři čtvrtiny těchto zvířat jsou drženy na farmách.(2)

Kampaně za zákaz kožešinových farem v některých dalších zemích:
Irsko: Ban Fur Farming in Ireland 
Finsko: tarhauskielto.fi a animalia.fi/furfarmfreefinland
(Pokud víte o kampaních v dalších zemích Evropy i světa, dejte vědět, prosím.)


Více o problematice: protisrsti.cz
Kampaň Ukažte to vládě: ukaztetovlade.cz
O schválení zákazu ve Slovinsku: veganstvo.net (ve slovinštině)


Zákaz používání divoce žijících zvířat v cirkusech

Zákaz používání volně žijících zvířat v cirkusech platí například v Rakousku (3), Maďarsku (4) či Číně (5), schválen byl v říjnu minulého roku v Nizozemsku (6) a nyní v již zmíněném Slovinsku. Řecko dokonce v cirkusech zakázalo používání jakýchkoli, tedy i domestikovaných zvířat, stejně tak např. Bolívie. (7, 8) V několika dalších zemích se zákazy projednávají, intenzivně např. ve Velké Británii.(9)

V České republice vede kampaň za zákaz používání zvířat v cirkusech Svoboda zvířat. V současné době je v ČR zakázáno používání nově narozených primátů, ploutvonožců, kytovců (kromě delfínovitých), nosorožců, hrochů a žiraf.(10) Údajně od roku 1988 se v našich cirkusech také nechovají lední medvědi z toho důvodu, že je jejich drezura velmi nebezpečná a byla spojena s několika smrtelnými zraněními tzv. krotitelů.(11)

Kampaň Cirkusy bez zvířat: cirkusybezzvirat.cz (pozn. Některé informace na stránkách nejsou aktuální, např. informace o stavu zákazů v jednotlivých zemích. O jejich aktualizaci jsem se pokusila v tomto článku.)

Sloni a další zvířata v cirkusech jsou běžně cvičena za pomoci
bití a fyzických trestů. Těžko si představit, že by bylo možné
donutit slona stát na hlavě či tygra proskakovat hořícím
kruhem jakýmkoli jiným způsobem.

(1) www.protisrsti.cz
(2) tamtéž

(3) www.cirkusybezzvirat.cz/2011/03/rakousky-zakon-zakazuje-volne-zijici-zvirata-v-cirkusech
(4)
www.fauna.hu/en/faunas-work/wild-animals 
(5) www.huffingtonpost.com/2011/01/20/china-bans-animal-circuses_n_811664.html
(6) www.animalequality.net/node/500
(7) www.svobodazvirat.cz/novinky/recko-jako-prvni-zeme-v-evrope-zakazalo-verejne-vystupovani-cirkusu-se-zviraty.htm
(8) www.guardian.co.uk/world/2009/jul/31/bolivia-bans-circus-animals
(9)
www.dailymail.co.uk/news/article-2108504/Wild-animals-circuses-WILL-banned-ministers-cave-demands-launch-crackdown.html a www.bornfree.org.uk/campaigns/zoo-check/circuses-performing-animals/circus-news/
(10) www.cirkusybezzvirat.cz/cirkusy/kde-plati-zakaz-cirkusu-se-zviraty
(11) Krotitelem dravé zvěře, Nový prostor č. 396, květen 2012

10. března 2013

Kauza s koňským masem

Série obrázků reagujících na aktuální kauzu s koňským masem, které bylo objeveno v masných výrobcích označovaných jako vepřové či hovězí hned v několika evropských státech po sobě.
A series of posters reacting to the actual cause with horse meat found in products labeled as pork or beef throughout Europe.





Zajímavá poznámka, která se spolu s fotkami objevila:
"[The outrage] ... just proves how ... disconnected our culture and moral outlook is and how little we choose to know about the origins of our butchered victims. Also another sickening observation would be that, if they feel confident enough to connivingly sell such a known taboo "product", what else are they hiding?"
"Skandál spojený s touto kauzou ukazuje, jak jsou naše kultura a morální hodnoty odloučené od skutečnosti, která se děje, a jak málo se chceme zajímat o osud našich porážených obětí.
Také je velmi znepokojující pomyšlení, že pokud se masokombináty bez skrupulí odváží tajně podávat lidem pod jiným označením tak tabuizovaný produkt, jako je koňské maso, co všechno další skrývají a čeho jsou schopni?"

Z facebookového alba stránky 269life.

Něco o neprůhlednosti obchodu s masem, která celou kauzu umožnila, zde: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1175066

2. března 2013

For Herbie

Herbie, the dog who gained echo on Facebook and in media, and whom thousands of people followed and prayed for, has died yesterday. The dog and the man who found him and was trying to make his last days as full of love as possible, united people from many continents. The story is heartbreaking and wonderfully uplifting at the same time. The dog was abused so much and his head hardly looked like a dog's head at all. He went all blind and deaf, was severely emaciated, had a skull fracture, eye cataracts and cancer. Throughout all this, he managed to fight for his life incredibly and was enjoying the life as much as he could. The man who found him, a patrolman Doc Rick Broz, has given so much love and attention to Herbie, who was cared for at the vet's clinic during the week and going to Rick Broz's home over the weekend. The energy and the love that the people caring for Herbie gave to him are amazing acts of kindness, love and compassion. May they never be forgotten and may they create more of the good in this world that so much needs it.

Here is what I posted in the Justice for Herbie Facebook group and sent to Doc Rick Broz:
All my love... All my love, all my love, all my love that I can give to Herbie and the wonderful Doc Rick who gave so much to him, and to all the doctors and friends who changed this life incredibly for Herbie. This is a story to stay, an amount of acts of greatest kindness that will never disappear, even when Herbie has moved on. This chain of love and acts of ultimate kindness mean so much and keep changing things... I want the lonely and sad hearts to recover soon because what you did for the little brave beautiful soul is just heartwarming. I love you all.

Herbie in his home with his favourite yellow duck.

More on Herbie: fox8.com/tag/herbie/
Justice for Herbie FB page
Justice for Herbie FB group

Tentokrát nebudu překládat do češtiny, některé věci se lépe říkají pod rouškou jinojazyčnosti a těžko se překládají.

28. prosince 2012

Člověk / Man

Povedené animované video o vztahu člověka k okolnímu světu, přírodě a jiným živým bytostem. (Nedaří-li se vám spustit, zkuste f5 anebo přímý link http://vimeo.com/56093731)

A nice video on the human and their relationship towards the surrounding world, nature and other living beings. (If it doesn't play, reload with f5 or try the direct link above.)




Author: Steve Cutts stevecutts.com

25. prosince 2012

PF 2013


Přání do nového roku z blogu We'll Be Kind :)

English:
In the new year: an ability to see love and beauty around us, to always follow the positive path, and to share all this with others,
To You from Baruška H. and Eliáš the Cat :) <3

3. listopadu 2012

Zvířata na lavici obžalovaných aneb Dobrodružství právní historie - poznámky

Navštívila jsem zajímavou přednášku paní doktorky Hany Müllerové o soudních procesech se zvířaty v minulosti, a s ostatními bych se chtěla podělit o své poznámky z této přednášky. Doplnila jsem je pár svými poznatky ze studia historie. Nechť slouží :)

Zvířata na lavici obžalovaných aneb Dobrodružství právní historie
JUDr. Hana Müllerová, Ph.D., Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i.
Přednáška 1. 11. 2012 

  • společenské postavení zvířat a jejich právní pozice
  • obvinění (většinou z vraždy či zranění člověka – často prasata), proces u soudu, odsouzení, poprava
  • vedli vzdělaní právníci, bylo myšleno zcela vážně
  • doloženo od konce 13. stol., vrchol ve stol. 15. a 16., poslední doklad z poč. 20. stol. ve Švýcarsku
  • nejčastěji doloženo ve Francii a Švýcarsku, méně Itálie, Anglie, výjimečně slovanské prostředí – Bulharsko
  • dva typy: 1) trestní řízení proti konkrétnímu zvířeti – za zranění či vraždu, příp. čarodějnictví – světské soudy, 2) hromadné procesy proti škůdcům – církevní soudy
  • obvinění z vraždy či zranění člověka – nejčastěji prasata – dítě ponecháno bez dozoru, prase ho usmrtilo; dále psi, býci...
  • 1906: poprvé popsáno a zpracováno – Evans
  • probíhalo zcela v souladu s pravidly procesů s lidmi – vždy přítomen žalobce a obhájce, výslechy zvířete, zavírání do věznice spolu s lidmi, stejně provedený trest za vraždu jako lidem – stětí, oběšení
  • 1474 Basilej – souzen kohout za to, že údajně snesl vejce – strach – posedlý ďáblem, čarodějnictvím – upálen
  • 1906 – poslední doložený případ tohoto typu, Švýcarsko – loupežné přepadení, kdy dva pachatelé poštvali na oběť psa – ten člověka zabil. Viníkem uznán pes, popraven, muži pouze trest vězení.
    • dnes by se tento případ hodnotil jako použití zbraně (psa) – pachatelem je člověk, pes je zbraní
  • procesy se škůdci u církevních soudů:
    • kobylky, hlodavci – přemnožené kobylky velkou hrozbou – boží trest lidem, nebo vtělení ďábla?
    • hromadný proces s kobylkami – nedostavily se do síně → šli na pole, vyzvali kobylky k dostavení se – nedostavily se :D
    • i škůdci měli obhájce – obhajoba: i oni jsou boží stvoření, Bůh je stvořil a určil jim za potravu rostliny → vykonávají to, k čemu je Bůh určil. U larev chrousta, které úrodu také ničily: jsou to nezletilci, trest jim má být prominut.
    • rozsudek: všichni škůdci jsou vyzváni, aby přestali, jinak bude následovat postih – klatba, exkomunikace... :) Případně jim byl vyhrazen náhradní pozemek, kam byli vyzváni se přesunout. Určitě fungovalo ;)
    • jeden právník založil celou kariéru na tomto – na obhajobě škůdců – Bartholomeo Chassenée – 1522 obhájce myší: nedostavily se k soudu – tvrdil, že předvolání bylo nedostatečné, nebyly o něm zpraveny všechny myši, předvolání musí být důkladnější → nové líčení, znovu se nedostavily :D, tvrdí: myši neměly dost času na přesun, musí jim být dána dostatečná lhůta, aby se dostavily → nové líčení, opět se nedostavily, tvrdí: bylo to kvůli kočkám, myši se bojí dorazit, když ve městě pobíhají kočky, musíme ten den kočky zavřít → už nikdo neakceptoval, odsouzeny
  • Proč toto probíhalo? Procesy lidem musely dávat smysl. Jiná mentalita, mentální svět středověkého člověka. Jinak by je nedělali – byly dost nákladné, náročné.
    • různá vysvětlení, která se objevují:
    • tmářské období“, temno dějin, dogma – představy o vtělení ďábla, temných sil, časově se shoduje s procesy s čarodějnicemi
    • zvířata ve středověku považována za subjekty? – X takový status ale v žádné jiné oblasti neměla
    • naplnění „funkcí trestního postihu“ (právnický termín)? – tři fáze:
      • prevence – splněno popravou
      • odradit jiné pachatele – X žádná jiná zvířata stejného druhu ale u procesů, poprav nebyla (výjimky – vlčí šibenice za německými městy – jasně za účelem odradit ostatní vlky od města)
      • samotný trest
    • náboženské důvody? – Starý zákon: býk, který usmrtí člověka, má být ukamenován a maso nesmí být snězeno – X není tam ale nic o procesech; Nový zákon: prasata posedlá duchy, Ježíš je sehnal ze srázu – je možné, že právě proto prasata tak často souzena v procesech?
    • důsledek krize společnosti na konci 13. stol.?– X dnešní historikové jsou zdrženliví ohledně toho, nakolik to opravdu byla krize
    • udělat zločin z nevysvětlitelných jevů → vysvětlit, udělat zločin z nehody → najít viníka, udělat zločin zvířete z činu člověka → přenést vinu na zvíře
  • rozvoj vědy, racionalismus – museli vidět, že procesy se škůdci k ničemu nevedou → vymizely
  • co dnes se zvířaty, která způsobí zranění či smrt člověku?
    • za rok 2002 asi sedm úmrtí po napadení psem
    • většinou široce medializováno
    • utrácení psa, který to způsobil: není to nějaké transformované pokračování procesů? „Spravedlnosti bylo učiněno zadost apod.“ …
    • jak se na to dívá zákon: Důvodem k usmrcení zvířete je c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem – nelze aplikovat jako trest za napadení v minulosti → výklad: není v souladu se stávajícím zákonem usmrtit zvíře proto, že napadlo člověka
  • historická a dnešní pozice zvířat ve společnosti a právu
    • antropocentrismus
    • římské právo: zvíře je věc v právním smyslu – týká se hlavně majetkového práva – v posledních desetiletích se ale pojetí zvířete jako věci mění
    • Descartes: zvíře jako automat, nemá žádný intelekt, duši, pocity, vědomí, jedná jako stroj → nemůže trpět, nic ho nebolí – tím se zaštiťovali experimentátoři při vivisekcích prováděných na živém, plně vědomém zvířeti – ono je to přeci vůbec nebolí
    • Darwinova evoluční teorie – impuls ke změně vztahu člověka k zvířatům – člověk společníkem, soukmenovcem zvířat, součást jedné rodiny, sdílíme určité rysy
    • zvířata jako cítící a vnímající bytosti
    • preambule českého zákona na ochranu zvířat – „zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka“
  • odrazy nového pojetí zvířete v právu:
    • právní ochrana zvířat jako novodobý fenomén
    • všechny „civilizované“ země mají (nějaké) zákony na ochranu zvířat
    • nový občanský zákoník: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“
    • za týrání zvířete až 3 roky, za zanedbání péče až 6 měsíců
    • zvíře není subjektem práva, takže nemůže být pachatelem deliktu – není trestněprávně ani jinak odpovědné, nemůže být trestáno a vězněno (argumentem to, že zvíře nemá rozum, aby si spojilo svůj čin a následek – trest)


    Další informace a zdroj použitého obrázku zde: http://www.globalanimal.org/2011/02/14/medieval-court-cases-animals-on-trial/29793/